Kytky, kvítky, kytičky aneb nejen jak tu správnou vybrat
Květiny jsou půvabným výtvorem přírody a vnášejí do našich domovů vůni, barvu a krásu. Květinka ve váze na stole dokáže rozjasnit i nejponurejší místnost a darovaná navíc ještě přináší radost. Vybrat ale ty správné květiny není jako kupovat housky. A aby nám květiny doma dlouho ve váze vydržely, je potřeba jim také věnovat náležitou péči.
Správný výběr
Jak poznáme v květinářství že jsou kytičky čerstvé? Dá se to poznat pouhým pohledem. Především nesmí mít květinka ovadlé lístky. Chryzantémy mají mít rovně stojící květy, čerstvou gerberu poznáte podle řezu na stonku – řez nesmí být rozmáčený, hnědý a rozměklý. Lilie by měla mít rozkvetlé 1-3 květy ( má-li zavřené všechny, je sice čerstvá, ale často se stane, že nevykvetou). U růží jsou známkou čerstvosti zmuchlané okrajové okvětní lístky. Lidé si ale myslí pravý opak a proto se otrhávají. Kupovat úplně zavřené poupě však také není výhrou, protože se může stát že se květ nerozvine.
Míchané kytice
Profesionální květinářka by vám nikdy neměla do kytice namíchat květiny, které se vzájemně nesnášejí. Chcete-li si ale vybrat sami měli by jste mít na paměti několik zásad. Hlavním pravidlem je, že se spolu nesnesou cibuloviny s ostatními květinami ( hlíznaté apod.). Narciska s tulipánem je ideální, přidat můžete gladiolu nebo hyacintu. Chceme-li koupit růže, nechejme je raději bez jiných květin. Růže je královnou kytiček a je ráda sama. V míchané kytici vám jinak uvadne jako první. Pokud už přece jen chcete růži zkombinovat s jinou květinou, velmi dobře se hodí gerbera. Gerbery jsou do míchaných kytic vůbec vhodné, stejně jako lilie.
Převoz a ošetření doma
Dovezeme-li kytici domů do hodiny, měla by cestu vydržet bez větší újmy. V letních parných dnech je vhodné kytici zarosit a zabalit do celofánu. Ten však musí zůstat zvrchu otevřený aby květiny mohly dýchat a nezapařily se. Víme-li, že květina bude cestovat déle, lze požádat o ampulky, které se s vodou nasazují na stonky. Vezeme-li kytici ve voze, snažíme se ji uchránit před slunce (na okně za zadním sedadlem jí určitě dobře nebude). Bohatě také postačí navlhčený balicí papír.
Když přivezeme kytici domů je nutné ji před vložením do vázy seříznout. Proto se stonky nechávají dlouhé, byť má mnoho lidí pocit, že to není hezké a estetické. Nicméně je to praktické především proto, aby květina dlouho vydržela. Květiny s dutým stonkem je vhodné seříznout ve vodě. Stonek se tak očistí od vytékající tekutiny a slizu a vkládá se pak do vázy čistý. Vázu je potřeba pečlivě vymýt horkou vodou a poté vypláchnout studenou. Už při napouštění vody pro květiny je vhodné přidat sáček s dezinfekcí (který dostanete v květinářství), aby se roztok řádně promíchal. Voda by se pak měla nechat chvíli odstát, aby z ní vyprchal chlór a byla průzračná. Pak teprve vložíme do vázy čerstvě seříznuté( asi 3 cm podélný řez po stonku) květiny, zbavené všech lístků, které by byly ponořené. Lístky otrháváme proto, že ve vodě rychle zahnívají a kytička pak brzo uvadá.
Zdá-li se vám kytice po převozu domů ovadlá, nikdy ji nedávejte do lednice, jak se traduje. Květiny jsou dnes všechny pěstované ve sklenících a když ji dáte do takového chladu nastydne a už se nevzpamatuje.
Voda a výživa
Ve vodě by měly být ponořené jen stonky, zabraňuje se tak rychlému znečištění. Každá květina má rozdílné nároky na výměnu vody a výšku její hladiny. Růže bychom měli ob den vyndat, vyměnit jim vodu, opláchnout stonky a znovu zaříznout. Gerbery by měly být ponořené maximálně pět centimetrů a je lepší jim vodu do této výše hladiny dolévat. Pokud však už vidíme, že stonek hnědne, je potřeba vodu vyměnit a stonek opět seříznout. Chryzantémy jsou květinky velmi nenáročné, stačí jim vodu vyměnit po 3-5 dnech. Anturiím také stačí vodu dolévat a seříznout až po 3-4 dnech.
Výživu jako takovou řezané květiny nepotřebují. Stačí jim bohatě čerstvá voda a seříznutí, aby mohly dobře sát vláhu. Sáčky, které v květinářství dostanete (Chrysal apod.) obsahují především dezinfekci, která zpomaluje zahnívání vody. Cukr přidaný do teplejší vody ve váze není ani dezinfekce ani výživa. Pomůže nerozkvetlým květům a poupatům k rozvití.
Doplňky kytic
Zelené listy nebo traviny, které se do kytic přidávají se s květinami snáší velmi dobře. Jsou vůči nim neutrální a nevypouštějí žádné šťávy. Nevadí jim, když nejsou ponořené do vody, vydrží i tak velmi dlouho. Například tzv. medvědí tráva i když uschne vypadá stále stejně a neztrácí svou zelenou barvu. Velké zelené listy můžeme rosit, ovšem na jejich zadní straně, kterou dýchají.
Nejrůznější mašle a stuhy, které jsou součástí vazby kytice, by měly být na drátku (pálený vazací drát), který může být ponořen ve vodě a květinám neškodí. Nikdy by ale neměly být ponořeny stuhy samotné. Celofánové krejzlíky, ronda a manžety není nutné sundavat. Ve vodě se nerozkládají a navíc jsou součástí kytice. Pokud je však manžeta papírová, je nutné dát pozor aby nebyla ve vodě ponořená nebo jí opravdu musíme sundat. Papír ve vodě hnije, navíc je většinou barvený a to kytičkám neprospívá. Průhledné přepravní celofány pochopitelně z kytic sundaváme.
Několik rad a zajímavostí na závěr
Při výběru květin se lidé často řídí nejrůznějšími pověrami. Například o chryzantémách se říká, že je to pohřební květina. Kdyby nás slyšeli Japonci, asi by se urazili – je to jejich národní květina a vědí proč. Je krásná , hýřící všemi odstíny nejrůznějších barev a velmi dlouho vydrží. Je navíc nenáročná na ošetřování, nehledě na to, že nádhernou kytici z chryzantém pořídíte za pár korun.
Jdete-li koupit květinu pro někoho určitého a nemáte jasno jakou vybrat, měli byste říct prodavačce alespoň základní informace – pro koho je, zda pro ženu nebo muže ( i mužům se dávají květiny a zkušené květinářky umí nádherné „pánské“ kytice), věk dotyčného a zda je to kytice dárková nebo jen malá pozornost. Také by jste měli mít představu zda chcete kytici míchanou nebo pouze z jednoho druhu. Ideální je pokud víte jakou květinu nebo alespoň barvu má příjemce kytice rád.
Každá zkušená květinářka vám pak uváže kytici, která jistě udělá radost nejen vám, ale především obdarované osobě.
Václav Prokůpek